Obrázek týdne:
Hlasujte pro obrázek týdne

BlueBoard.cz
BlueBoard.cz

Naše oblíbené lihoviny:



Absint
Co je to absinth (česky správně absint)?

Kde se vůbec vzal absint a co se za tímto názvem skrývá? Začít můžeme u toho, co dělá pravý absint absintem a co mu dalo i jméno.

Artemisia absinthum, neboli pelyněk pravý, je základní složkou smaragdově zbarveného nápoje výrazně hořké chuti. Pravý absint je lihovina vyrobená mimo jiné z lihového výtažku z listů pelyňku. Ten se dává do absintu, aby se zastřela chuť alkoholu. Součástí pelyňkových silic (dříve éterické oleje) je alkaloid thujon. Kromě pelyňku slavný nápoj obsahuje i další byliny. Anýz, koriandr, fenykl, meduňku, heřmánek… to jsou jen některé z nich, přesný recept je vždy tajemstvím výrobce. Vody v absintu příliš mnoho není, tento totiž patří mezi nejsilnější vyráběné alkoholické nápoje, obsahuje 50 - 72% alkoholu, což opravdu není málo. Vyráběl se ve dvou druzích: francouzský (Extrait d'Absinthe) a švýcarský.

V chuti ani síle prý nebylo pronikavých rozdílů a také způsob použití byl stejný: lihovina se mísila s vodou, v níž způsobovala mléčné, někdy nažloutlé zakalení. Tento jev lze vysvětlit tím, že zředěním se vyloučí éterické oleje (silice), obsažené v lihovině, ve vodě jinak nerozpustné (emulze). Těchto olejů obsahoval pravý absint značné množství, a to až 5 g v jednom litru. Bývaly to silice pelyňková, fenyklová, anýzová, pomerančová, citrónová aj.

Absint je lihovina neslazená, hořká. Absint chutná jako lék proti kašli a barvu má zelenou. A proč má být absint zelený? Na začátku minulého století ještě nebyly potravinářské předpisy tak přísné, absint se barvil na zeleno modrou skalicí, chloridem antimonitým, tedy mohl být opravdu dost jedovatý.

Bližší informace na : www.absint.cz
Beer
Pivo zná asi každý. Kdo chce vědět ještě trochu víc pak doporučuji třeba tuhle stránku






Rum
Rum je alkoholický nápoj připravovaný z cukru, který se získává například z cukrové třtiny. Většina producentů rumu se tak nachází v oblastech, kde je rozvinutý cukrovarnický průmysl, například Austrálie, Indie, ostrov Reunion či oblast Karibiku.
Existuje několik druhů rumu. Jemný rum se využívá na přípravu míchaných nápojů, zlatý a tmavý rum je více využíván pro vaření.
V Česku se tradičně vyrábí nápoj, který byl označovaný jako Tuzemský rum, vyrábí se však uměle, dochucením zředěného lihu (nejčastěji vyráběného z brambor) rumovou esencí. Toto označení však nevyhovuje předpisům EU (kde se názvem rum smí označovat jen třtinový rum), takže se tento produkt od vstupu Česka do EU musí prodávat pod jinými názvy, např. pod označením Tuzemák.


Převzato z Wikipedie






Fernet
Fernet Stock Citrus byl na trh uveden v říjnu 1997 a během dvou let se stal druhou nejprodávanější lihovinou v České republice hned po klasickém Fernetu Stock, přičemž boduje především u žen a mladší generace.
Jak již název napovídá, základem Fernetu Stock Citrus je klasický Fernet Stock. Na rozdíl od něj je však Fernet Stock Citrus sladší a má nižší obsah alkoholu.
Fernet Stock - výjimečně dobrý a výjimečně hořký bylinný likér, který je zdaleka nejoblíbenější lihovinou v České republice. Jeho vznik se datuje rokem 1927. Právě tehdy totiž italský podnikatel Lionello Stock začal ve své likérce v Plzni-Božkově vyrábět hořký Fernet Stock. Receptura výroby je samozřejmě přísně tajná, ale základními surovinami pro výrobu Fernetu Stock jsou bylinky dovážené především ze Středomoří a Alp.







Krabicové víno, plasťák
O klasickém krabičáku jsem nenašel žádné články tak jsem hodím alspoň nějaký příběh.

Zase jsem po dlouhé době dostal chuť na sklenku vína. Nikam do restaurace se mi chodit nechtělo a před rodiči se mi to pochopitelně pít vůbec nechtělo. Při jedné cestě ze školy jsem zavítal do místního obchodu, kde jsem si před plnými regály vybíral víno. Měl jsem dost peněz, na kvalitní víno. Ale to bych nebyl Čech, abych nechtěl uspořit. Sáhnul jsem po krabicovém vínu, které často pijí bezdomovci na zastávkách MHD. Jednak bylo levné, ale také proto, že jsem si zaboha nemohl vzpomenout, jestli doma máme vůbec otvírák na víno. Respektive, kde vůbec je. Za dvacet dva devadesát jsem si odnesl krásnou červenou krabici domů a schoval ji do šuplíku svého pracovního stolu. Jen co se rodiče zadívali na televizi, vyrazil jsem vedle do pokoje slavit. Ostrým nožem jsem se snažil odříznout růžek krabice. Postavil jsem si ji vedle stolu tak, aby ji nikdo neviděl, kdyby náhodou přišel. To se také stalo. Prudce se otevřely dveře, já se pochopitelně leknul a prudkým pohybem s ostrým nožíkem jsem přiškrábnul dvířka stolu. Několik kapek vína vycachtlo na koberec. Než jsem se stačil zorientovat, kdo a proč ke mně přišel, byl pryč. Papírovým kapesníkem jsem se snažil vysušit červené víno z koberce, což logicky vůbec nešlo. Naplnil jsem plnou sklenku vínem, upil jeden lok a zalil s tou obarvenou kapalinou svůj velký Ibišek. Nedalo se to pít. I moje kytička to poznala – do večera byla celá oschlá. Měl jsem co dělat, abych ji znovu oživil. Takže jediný, kdo si na červeném krabicovém vínu pochutnal byl záchod.
Druhý pokus – nové víno. Otvírák jsem nenašel a na víno měl stále chuť. Regál s krabicovým vínem jsem obešel velkým obloukem a raději se na něj ani nepodíval. Vzal jsem o trochu dražší kousek, ale ne ve skle, ani v krabici, nýbrž v plastu. Bylo mi jasné, že to otevřu lehce. A také to byla pravda. A také si opět na víně pochutnal jenom záchod.
Třetí pokus – víno ve skle. Když jsem si ho přinesl domů, postavil ho na stůl a lehce si prodrbal hlavu s otázkou – jak to jako mám otevřít. Otvírák jsem nenašel. Snažil jsem se proto zatlačit špunt do lahve – neměl jsem však takovou sílu. Co teď? Udělal jsem to, co může napadnout jednom mě. Vzal jsem si široký šroubovák a začal dlabat a dlabat až jsem se prodlabal k tmavé červené tekutině. Nalil si první sklenku. Ochutnal a celý lok vyplivnul do dřezu. Pusu jsem měl plnou korku, který tam zůstal po dlabání. Přecedil jsem víno skrz sítko, abych oddělil korek. Trochu to pomohlo. Konečně jsem si vychutnal doušek vína.
Ruku na srdce – stálo to za to? Příští týden jsem si šel zase koupit colu. Bylo to jistější.


Převzato z Juniorpress






Peprmintka















online:

celkem:



pozvánky:





nonCulture.net